MUDr. Ivan David, CSc. otevírá 1. února 2010 svoji internetovou stránku.

Původní zanikla v roce 2008, když zkrachovala firma , která poskytovala tuto službu.

Proč kandiduji? Co mohu nabídnout?

28. 3. 2013

Za "normálních okolností" by mne ani ve snu nenapadlo kandidovat na funkci předsedy Psychiatrické společnosti ČLS J.E.Purkyně. Podpořil bych profesora či profesorku zasluhujícího úctu pro úspěchy na poli vědy. Taková funkce by zpravidla měla být vyvrcholením akademické kariéry.

Jenže situace je čím dál nenormálnější. Ohroženy jsou samotné základy nikoli psychiatrie jako vědy, ale fungování péče o duševně nemocné. Po mnoha vyspělých západních zemích nyní vážně hrozí i v ČR uplatnění snah na jedné straně ušetřit výdaje na potřebnou adekvátní péči, na druhé straně prosadit bizarní ideologii.

Proto jsem přistoupil na návrh několika kolegů a kolegyň a přijal nominaci. Nabízím zkušenost v lůžkové i ambulantní péči, v psychiatrickém výzkumu i v postgraduálním vzdělávání, v řízení významného ústavu, v zastupitelských i v exekutivních funkcích veřejné správy a dobrou orientaci v systému péče o duševně nemocné v ČR i v zahraničí. Nabízím svoji iniciativu a tvořivou práci. Neuhýbám a nenechám se korumpovat.


Články, glosy, dokumenty a další údaje lze bezplatně uveřejňovat v jiných médiích s uvedením autora. Zkrácení jen se souhlasem autora.Texty, u nichž je uvedeno, kde byly publikovány, je možno uveřejňovat jen se souhlasem média, v němž byly publikovány.


středa 3. prosince 2008

Necenzurovat- ani Jocha

Černý mravenec: „Svobodu mravencům! Celý svět mravencům! Nesmějí to ovšem být mravenci červení!“ Karel Čapek

Autor výzvy k cenzuře v internetovém deníku, který si zakládá na necenzurovanosti, se podobá Romanu Jochovi, který propaguje jedině správné názory a ostře se staví za potlačování oněch nesprávných nejen názorů, ale i projevů chování. Paradoxně veřejně může vystupovat právě díky toleranci, kterou by jiným, sám, kdyby mohl, nedopřál. Roman Joch (*1971, Banská Bystrica, MUDr.) ovšem zřejmě není formálním vzděláním politolog, za kterého ho jiný autor pokládá, byť je asistentem na katedře politologie a mezinárodních vztahů CEVRO (liberálně konzervativní akademie, tedy jakási pravicová „vysoká škola politická“ frakce ODS Ivana Langra, analogická někdejší „vokovické Sorboně“).


Roman Joch obvykle vystupuje za „Občanský institut“. Je to krásný název. Současně je (byl?) Roman Joch také místopředsedou Konzervativní strany vzniklé sloučením jiných bezvýznamných stran 23. 6. 2001 (předseda MUDr. Jan Fořt). Strana má (měla?) ovšem nemalé ambice, toužila po navázání spolupráce s Republikánskou stranou USA a britskou Konzeravtivní stranou. Dále se chystala oslovit další podměrečné strany ve snaze vytvořit něco velkého. Z toho lze vyčíst, že Občanská demokratická strana je sice podobně občanská jako „Občanský institut“, ale konzervativní pro Romana Jocha zcela nedostatečně.

Roman Joch stojí za zkoumání, neboť jeho rozhled je imponující. Jeho nadhled je ovšem problematický, neboť jeho východiska jsou dogmatická. Je ultrakonzervativní křesťanský fundamentalista. Jako velmi inteligentní a vzdělaný člověk důsledně logicky správně vyvozuje až dospívá bez myšlenkových zábran k vývodům, které mohou šokovat každého, kdo se neztotožňuje s jeho premisami.

Funkce „ředitele Občanského institutu“ mu dodává zdání společenské významnosti, ač víme, že si dnes může každý po libosti zakládat instituty jaké chce a ustanovovat se v nich třeba prezidentem. Název je však přesto působivý a snad právě proto bývá naivními novinářkami zván do rozhlasových besed, aby šokoval jak redaktorky, tak i nepřipravené posluchače. Nevadí, že jeho postoje jsou konzervativní natolik, že odpovídají spíše době, kdy nebývali občané, ale poddaní, vždyť už i buržoazní revoluce byly podle něj špatně, ostatně příliš nelpí ani na demokracii. Nevyčítejme mu, že používá dobových symbolů a oblíbených myšlenkových stereotypů, vždyť i Hitler šel do voleb s heslem „Volte dělníka Hitlera!“.

Romana Jocha nejlépe vystihují jeho vlastní slova, např.:

Český rozhlas 1 (duben 2004), host ČR1 Roman Joch, ředitel Občanského institutu: „Američané udělali chybu, že nenechali popravit nikoho z vedení strany BASS… ….Nestříleli do rabujících demonstrantů… …Hlavní je stabilita, demokracie může přijít později.“

„….Stejně je to i s homosexualitou: pro člověka - každého dospělého člověka - je přirozené a normální být sexuálně přitahován k osobě jiného pohlaví. Pokud je někdo přitahován k osobě stejného pohlaví, nebo ke zvířeti, nebo k mrtvole, nebo k věci, není to jeho novou přirozeností, nýbrž odklonem - tj. deviací - od lidské přirozenosti a normálu. Ještě jednou: pokud je homosexualita pro homosexuály "normální", proč není taky "normální" pedofilie, zoofilie či nekrofilie pro pedofily, zoofily a nekrofily? A mají taky oni dostat společenské uznání? "Registrované partnerství"? Existuje pak vůbec něco, co by bylo lze nazvat sexuální úchylkou? Pokud vše, k čemu je člověk sexuálně přitahován, je nutně normální, pak neexistuje nic nenormální. Ani to, kdyby byl někdo sexuálně uspokojován při sadistickém, bestiálním mučení jiné lidské bytosti. To by podle této logiky bylo pro něj taky "normální".

„USA: Výsledky voleb a jejich morální aspekt

Výsledek voleb konaných dne 5. listopadu 2002 v USA byl především osobním vítězstvím presidenta George W. Bushe. Jeho výrazná popularita se na výsledku voleb odrazila způsobem hned trojím….
….Kongres příjme a president podepíše zákon, kterým se zakáže brutální potratová procedura v pokročilém stádiu těhotenství - tzv. potrat částečným porodem. (Tento zákon vetoval předchozí president Clinton). Dlouhodobý: president Bush jmenuje - a tento nový Senát rozhodně schválí - mnohé nové federální soudce, kteří budou konzervativní, budou vykládat a dodržovat americkou Ústavu striktně, a budou odmítat ten levicově-liberální výmysl, že potrat je právem automaticky garantovaným americkou Ústavou. Otázka legálnosti či nelegálnosti potratů - a pokud legálnosti, pak v jaké míře - se již nadále nebude řešit soudním diktátem, nýbrž se vrátí tam, kam podle Ústavy původně patřila a kam patřit má i dnes: tj. legislativám jednotlivých států Unie, které samy rozhodnou, zda potraty chtějí či nikoli.
A dopad mezinárodní: konsensuální názor současného amerického presidenta a nově zvoleného Senátu na otázku ochrany rodiny a nenarozených dětí povede k tomu, že Amerika na mezinárodní scéně - především na úrovni OSN, ale nikoli výlučně na úrovni této - se stane aktivnějším mluvčím ve prospěch práv rodiny na ochranu proti státnímu zasahování a práva nenarozených dětí na život. Z čehož lze vyvodit jak větší aktivizaci pro-rodinných a pro-life organizací v celém světě, tak i další nárůst propasti mezi pozicemi USA a EU, která čím dále tím více směřuje proti rodině a proti životu nenarozených dětí.“

Myslím, že občanům je třeba přiznat právo na to, aby se seznámili i s tím, co podle mínění někoho jiného není „správné“… Připustíme-li omezování svobodného vyjádření myšlenek, nedozvíme se, co si ve skutečnosti myslí ti, kteří se bojí mluvit. Nebo i myslet.

Autor je psychiatr

Publikováno na www.blisty.cz.