MUDr. Ivan David, CSc. otevírá 1. února 2010 svoji internetovou stránku.

Původní zanikla v roce 2008, když zkrachovala firma , která poskytovala tuto službu.

Proč kandiduji? Co mohu nabídnout?

28. 3. 2013

Za "normálních okolností" by mne ani ve snu nenapadlo kandidovat na funkci předsedy Psychiatrické společnosti ČLS J.E.Purkyně. Podpořil bych profesora či profesorku zasluhujícího úctu pro úspěchy na poli vědy. Taková funkce by zpravidla měla být vyvrcholením akademické kariéry.

Jenže situace je čím dál nenormálnější. Ohroženy jsou samotné základy nikoli psychiatrie jako vědy, ale fungování péče o duševně nemocné. Po mnoha vyspělých západních zemích nyní vážně hrozí i v ČR uplatnění snah na jedné straně ušetřit výdaje na potřebnou adekvátní péči, na druhé straně prosadit bizarní ideologii.

Proto jsem přistoupil na návrh několika kolegů a kolegyň a přijal nominaci. Nabízím zkušenost v lůžkové i ambulantní péči, v psychiatrickém výzkumu i v postgraduálním vzdělávání, v řízení významného ústavu, v zastupitelských i v exekutivních funkcích veřejné správy a dobrou orientaci v systému péče o duševně nemocné v ČR i v zahraničí. Nabízím svoji iniciativu a tvořivou práci. Neuhýbám a nenechám se korumpovat.


Články, glosy, dokumenty a další údaje lze bezplatně uveřejňovat v jiných médiích s uvedením autora. Zkrácení jen se souhlasem autora.Texty, u nichž je uvedeno, kde byly publikovány, je možno uveřejňovat jen se souhlasem média, v němž byly publikovány.


pondělí 24. srpna 2009

Žádám zveřejnění seznamu tunelářů


(iniciativa k blížícímu se výročí „vítězství pravdy nad lží a nenávistí“)
Žádám vytvoření Ústavu pro studium rozkrádání po roce 1989. Že zde bylo a je „více takových Kožených“ (jak po iniciativně a ve velkém tunelujících volal dnešní prezident Václav Klaus), o tom snad nikdo nepochybuje. Česká společnost o těchto procesech ví téměř od samého počátku a po celou tuto dobu si zvyká na skutečnost, že ti, kteří nejvíce kradli, patří k nejbohatším, tedy k „hospodářské elitě“, případně k „elitě národa“. Rozkrádání nebyly kladeny žádné významné překážky.

Privatizační smršť je téměř ukončena, ale dále hrozí privatizace zbytku veřejných služeb, které mají monopolní charakter, veřejných fondů (zdravotního a sociálního pojištění) a zejména stále trvající a neochabující korupce při veřejných zakázkách a zejména jejich předražování v důsledku úmyslně zmanipulovaných výběrových řízení. Tyto procesy připravuji naši společnost každoročně o mnoho desítek miliard přímých ztrát. Možná je pro někoho útěchou, že jde jen o několik procent státního rozpočtu… Další ztráty vznikají tím, že rozkradené prostředky nejsou účelně využity a nepřinášejí efekt. Možná někdo zkusí argumentovat tím, že i ukradené prostředky, které nebyly vyvedeny do zahraničí jsou realizovány v České republice nejenom k soukromé spotřebě. Tunelování, korupce přinášejí české společnosti také mimoekonomické (morální) škody.


Nemluvím o ztrátách z nastavení daňového systému, protože ty jsou „legální“. Může být malou útěchou, že k tunelování a masové korupci dochází všude na světě a dokonce i tam, kde za ně hrozí trest smrti jako například v Číně. Stejně malou útěchou je skutečnost, že masové rozkrádání u nás nevedlo k naprosto totálnímu rozvratu společnosti jako v Rusku za vlády Jelcina nebo v některých postsovětských republikách a v diktátorských režimech „rozvojových“ zemí. Škody včetně ekonomických přináší naprosto nepochybně i „pouhý“ morální rozklad společnosti.


Celý proces byl koordinován úředníky, kteří rozhodovali nejen co, ale také jak a často i komu. Úředníci měli a dodnes mají exkluzivní informace, protože to často byly a jsou informace o jejich vlastních úmyslech. Národní majetek nebyl majetkem komunistické strany, ani „nikoho“, jak se tehdy s oblibou lživě tvrdilo, ale byl majetkem veřejným. Byl a je vytvářen prací občanů ČR, kterým byl a je kraden, aby mohl sloužit k obohacení úzké skupiny darebáků, dnes součásti „ekonomické elity národa“. Proces dokumentace a rozkrádání národního majetku musí mít institucionální zajištění v nově vytvořeném ústavu, řekněme Ústavu pro dokumentaci a rozkrádání národního majetku. Proces, který by měl započít nepochybně vyvolá znejistění vlastníků, jako je tomu vždy, kdy jsou zloději podrobeni vyšetřování, které reálně může vyústit v jejich usvědčení a potrestání.


Usvědčení a potrestání dosud hrozí jen zcela výjimečně. Usvědčeno, odsouzeno a potrestáno bylo sotva procento všech těchto zločinců. V letech 1995- 1999 hovořil tehdejší předseda vlády Miloš Zeman o tom, že tuneláře chce „dostat do tepláků“ (vězeňského oděvu). Byl sice na konci zmíněného období předsedou vlády, ovšem v menšinové vládě, kde sice prosadil zmocnění ministra bez portfeje Jaroslava Bašty stíháním uvedené kategorie zločinců, vláda však neměla dostatečnou podporu potřebnou pro prosazení zákonů, které by dávalo dostatečné zmocnění ke stíhání těchto zločinců. Po „rekonstrukci vlády“ na počátku roku 2000 již stíhání těchto zločinů nikdy nebylo prioritou mimo jiné také proto, že nebylo reálné v něm dosáhnout úspěchu.


Bez orgánů činných v trestním řízení nelze dosáhnout úspěchu. Vedení těchto orgánů si ovšem většinou nemíní kazit kariéru stíháním vlivných lidí, pokud bych nepředpokládal přímo korupci těchto orgánů, která ač v mnohých případech jistá, jen těžko může být „nezávisle“ prokázána. Pravicová média za vlády Miloše Zemana odkazovala na „standardní“ stíhání této nestandardní kriminality, která je v mnohých případech nepochybně napojena i na nejvyšší patra politiky.


Tito lidé (zločinci i orgány nečinné v trestním řízení) aktuálně ohrožují demokracii, protože mohou korumpovat jiné a tak účinně bránit průchodu spravedlnosti. Zásadně ovlivňují demokratické rozhodování tím, že ovládají média a rozhodují o formování veřejného mínění, rozhodují o výběru kandidátů do volených a funkcionářů do jmenovaných funkcí v některých politických i hospodářských organizacích a také rozhodují o dalším průběhu demokratické soutěže před volbami.

Před blížícími se oslavami „demokracie“ chci pomoci vrátit otázku tunelování a korupce k veřejné diskusi, která z ní v nastalé „kapitalistické normalizaci“ již vypadla. A myslím to vážně.
Článek vyšel na www.prvnizpravy.cz


Více...

úterý 18. srpna 2009

Občané nemyslí, že nemyslí

Velmi mě zaujala zpráva agentury SANEP zjišťující názor občanů, zda na ně působí předvolební kampaně politických stran. Zjistil jsem totiž o sobě nepříjemnou skutečnost, moje domněnka, že lidé nejsou příliš naivní, byla naivní. Celých 82% dotázaných dospělých osob se domnívá, že předvolební kampaně politických stran neovlivňují jejich rozhodování….

Dodnes vzpomínám na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví a sociální péči (1994?), kde byl na pořadu jednání návrh na novelu zákona o regulaci reklamy. Cíl byl prostý. Pravicová většina obhájců kapitalismu bez přívlastků prosazovala v novele zákona o regulaci reklamy zrušení regulace reklamy. Zejména šlo o odstranění komunistických přežitků omezení propagace tabákových alkoholických výrobků. Poslanec Václav Krása (ODS, později US, nyní předseda Rady zdravotně postižených) argumentoval takto: „Je nesmyslné omezovat reklamu na alkoholické nápoje, přece jako dospělý člověk se sám mohu rozhodnout, jestli na sebe nechám reklamu působit…“. Poslanec psycholog PhDr. Andrej Gjurič (ODS, později netuším) vystoupil krátce: „Tím, co jste právě řekl, jste dokázal jenom to, že nevíte nic o psychologii.“ (Pro novelu ovšem hlasovali svorně.)

Lidé jsou hrdí na „svůj vlastní“ úsudek, k němuž došli zcela „nezávisle“. I když připustíme, že zvládají „logická vyvozovací pravidla“, nezávislé informace rozhodně nemají a hlavně jich nemají dostatek... Mají vždy informace vybrané a upravené. Kampaň není jen řečnění na náměstí a rozdávání letáků. Kampaň je také každodenní mediální manipulace včetně různě věrohodných zpráv o předvolebních preferencích. Tomu všemu občané nutně podléhají. Pokud si myslí, že ne, svědčí to jen o jejich naivitě, o tom, že „nevědí nic o psychologii“. Čím je někdo více přesvědčen o své neovlivnitelnosti, tím je ovlivnitelnější. To ví každý podvodník…

Zpráva agentury SANEP nevypovídá nic o nezávislosti úsudku občanů, ale mnoho o ovlivnitelnosti valné většiny z nich.
Článek vyšel na www.prvnizpravy.cz
Více...

čtvrtek 6. srpna 2009

O čem to Hovorka hovoří?

Podle Prvnizpravy (4. 8. 2009) pokládá Ludvík Hovorka slučování pojišťoven za špatné, protože prý dojde k omezení konkurence a následně ke zdražení zdravotních služeb!!!
Jestli to opravdu řekl, čemuž nejsem příliš nakloněn věřit, znamenalo by to, že fungování zdravotnictví v ČR a ekonomické mechanizmy ve zdravotnictví buď nezná a je popleta, nebo vědomě lže.



Kdysi, za prvobytně pospolného kapitalismu na začátku devadesátých let minulého století byla nesmyslná mnohost pojišťoven hájena jejími zastánci právě tvrzením, že jejich konkurence je zdravá a vzniklý trh zvýší kvalitu a sníží cenu, protože svobodní zákazníce ve svobodném trhu si vyberou to výhodnější a neumětelové zaniknou. Domníval jsem se, že profesionální politici vždy věděli, že je to podvodné tvrzení a nesmysl. Dnes tomu věří jen zcela naivní konzumenti pravicových médií. Ukázalo se zcela jasně, že konkurence je v tomto oboru lidské činnosti velmi nezdravá, mimo jiné protože možnost zvýhodňování pojištěnců a možnost ovlivňovat složení „portfolia pojištěnců“ nevedla ke zlevňování, ale k nekalé konkurenci mezi pojišťovnami s nebezpečným rizikem degradace VZP na chudinskou zdravotní pojišťovnu poskytující jen zcela elementární péči podobně jako v USA Medicare a Medicaid. Z toho důvodu byla po obrovském politickém úsilí (hlavně ČSSD) možnost konkurence omezena téměř na nulu. Pojišťovny nemohou nabízet významné výhody, zákon ukládá stoprocentní přerozdělení, aby se nevyplácelo přetahování movitých pojištěnců s dlouhodobě minimálním rizikem „pojistných událostí“ a zásadně se omezily výdaje na provoz, takže si management nemůže vyplácet takové odměny, jak by mohl, kdyby k omezení nedošlo.


V případě zdravotních pojišťoven konkurence vede jednoznačně ke zdražování zdravotní péče, třebaže to vypadá paradoxně. Dochází k tomu zejména tam, kde jsou zdravotní pojišťovny (a také významná zdravotnická zařízení) komerční. Mnohost nekomerčních v podstatě veřejnoprávních pojišťoven je naprosto nesmyslná. Tak je tomu i v ČR. Tato mnohost je udržována proto, že se mnozí těší na to, až je zprivatizují a velmi na tom zbohatnou. Současné slučování pojišťoven mělo jen dostat Chrenka do hry a vytvořit v pojišťovně jakéhosi zjevně komerčního hráče pro budoucí privatizaci- když vyhraje ODS. Jak se zdá, KDÚ-ČSL, bude-li ve vládě s ODS, což by jistě velmi ráda, bude podporovat komercionalizaci zdravotních pojišťoven pod naprosto falešným heslem „konkurence, která zlevňuje služby…“ .

Ať se tedy pan Hovorka podívá do USA, jak opravdu si konkurující (protože komerční zdravotní pojišťovny) „zlevňují „zdravotní péči…. „Zlevňují“ jí tak, že neúnosné náklady na ní vedly prezidentského kandidáta Obamu ke slibu, že zjedná nápravu. A nejde jen o to, že 47 miliónů občanů USA není pojištěno a zaměstnavatelé přestávají zaměstnancům na zdravotní pojištění připlácet. Obama bude nutně neúspěšný, protože komerční zdravotní pojišťovny jsou na svém území mnohem silnější hráči než prezident. Bude tedy poslanec Hovorka a KDÚ-ČSL po porážce vlády ODS- TOP- KDÚ volat: „Ježíšmarijá, to je nám strašně líto, že vláda zprivatizovala pojišťovny a zhoršila se dostupnost a zvýšila cena péče, to jsme vlastně nechtěli, my jsme si opravdu mysleli, že čím větší konkurence, tím lépe….“. Chudé moravské babičky nově odkázané na bídnou nebo pro ně nedostupnou zdravotní péči možná prohlédnou a přestanou volit lidovce, jakkoli jim to pan farář naléhavě doporučí. Lidovci ukončí svůj pravolevý tanec. Někteří jejich lídři napojení na privatizační úsilí už budou dávno v jiných stranách. Kalousek ukázal cestu, ale mnozí ještě bloudí…
Článek vyšel na www.prvnizpravy.cz
Více...