MUDr. Ivan David, CSc. otevírá 1. února 2010 svoji internetovou stránku.

Původní zanikla v roce 2008, když zkrachovala firma , která poskytovala tuto službu.

Proč kandiduji? Co mohu nabídnout?

28. 3. 2013

Za "normálních okolností" by mne ani ve snu nenapadlo kandidovat na funkci předsedy Psychiatrické společnosti ČLS J.E.Purkyně. Podpořil bych profesora či profesorku zasluhujícího úctu pro úspěchy na poli vědy. Taková funkce by zpravidla měla být vyvrcholením akademické kariéry.

Jenže situace je čím dál nenormálnější. Ohroženy jsou samotné základy nikoli psychiatrie jako vědy, ale fungování péče o duševně nemocné. Po mnoha vyspělých západních zemích nyní vážně hrozí i v ČR uplatnění snah na jedné straně ušetřit výdaje na potřebnou adekvátní péči, na druhé straně prosadit bizarní ideologii.

Proto jsem přistoupil na návrh několika kolegů a kolegyň a přijal nominaci. Nabízím zkušenost v lůžkové i ambulantní péči, v psychiatrickém výzkumu i v postgraduálním vzdělávání, v řízení významného ústavu, v zastupitelských i v exekutivních funkcích veřejné správy a dobrou orientaci v systému péče o duševně nemocné v ČR i v zahraničí. Nabízím svoji iniciativu a tvořivou práci. Neuhýbám a nenechám se korumpovat.


Články, glosy, dokumenty a další údaje lze bezplatně uveřejňovat v jiných médiích s uvedením autora. Zkrácení jen se souhlasem autora.Texty, u nichž je uvedeno, kde byly publikovány, je možno uveřejňovat jen se souhlasem média, v němž byly publikovány.


čtvrtek 22. října 2009

ČTK: Rozdíl mezi psychiatrií dnes a v minulém režimu


1. V čem spatřujete největší rozdíl mezi psychiatrií dnes a v minulém režimu?
Uplynulo 20 let a to je velmi dlouhá doba pro vývoj aplikovaného oboru bez ohledu na "režim". To je nutné předeslat, pokud nemají být produkována nesmyslná srovnání, jako že v carském Rusky nebyl žádný počítač, zatímco v Sovětském svazu je jich sedm.

Prohloubilo se zaostávání za nejvyspělejšími zeměmi v kvalitě ubytovacího standardu a v počtu personálu a to přesto, že došlo ke zlepšení.
O dost otevřeněji (i když marně) se hovoří o problémech. To umožňuje lidem, kteří se chtějí zviditelnit snadnější parazitování na problémech.
Stejně jako dříve jsou běžně dostupné léky bez patentové ochrany, nejnemocnějším a proto chudým většinou nejsou dostupné drahé patenty chráněné léky. Zejména ti, kteří je nepotřebují si je ale mohou snadněji opatřit.


2. Změnily se podmínky pro psychiatrické pacienty, pro lékaře, pro vědu?

Rozhodně se pro odborníky zlepšily podmínky pro kontakt se zahraničím.
Pro pacienty došlo ke zlepšení, ale menšímu než v nejvyspělejších zemích, takže se prohloubilo zaostávání oproti zahraničí, ale i oproti jiným oborům v ČR.
Síť zdravotnických zařízení se nerozpadla zcela, ale mnoho závažně nemocných "vypadlo z evidence".
Zvýšil se počet zařízení poskytujících sociální ambulantní služby a to z téměř nuly na zcela nepatrný počet.
V poslední době se zhoršila dostupnost pobytových sociálních služeb pro psychiatrické pacienty.

3. Změnilo se vnímání veřejnosti k psychiatrickým pacientům, k psychiatrii jako takové?

Díky větší otevřenosti a zlepšené kvalitě se zlepšila důvěra k psychiatrickým službám, ale s "režimem" to má ne tak mnoho společného, protože v předválečném "režimu" byla důvěra ještě nižší než v minulém "režimu". Krasoduchové se snaží psychiatrii dehonestovat, k čemuž měli za "minulého režimu" málo příležitosti, ale jejich vliv na rozumné lidi není příliš velký.

rozhoror s Ivanem Davidem vedla Leona Heczková


Více...

pátek 16. října 2009

Zaplevelený Lisabon

My občané starší 30 let si určitě vzpomínáme na nelibost Václava Klause z pokusů nezodpovědných poslanců „zaplevelovat českou ústavu lidskými právy“. Obava plynula z přesvědčení, že levicové výstřelky ve formě lidských a sociálních práv by mohly přivést stát, jež by měl být ovládán jednotícím principem volného trhu bez přívlastků, na zcestí. Protože Evropa, jak známo, se již na zcestí vydala, je třeba zachránit vlast před morem sociálních jistot a právních záruk pro nemajetné.

Poukazem na lidská práva v případě lisabonské smlouvy Václav Klaus nikterak nezměnil své setrvalé stanovisko. Jde o právo související s nezcizitelností vlastnictví. Jde o to, zda může být uplatňováno v případě Benešových dekretů. Dobře si pamatujeme na plamenné proklamace a „záruky“. „Straší vás nezaměstnaností…“, hřímal jeden z největších pokrytců českých dějin Václav Havel. A měli jsme a máme opět přes půl miliónu nezaměstnaných. Havel říkal , že nestojí o vrácení majetku v restituci. Nechal si ho vnutit. Byli jsme zákonodárci i experty ujišťováni, že v restitucích nedojde k prolomení hranice 25. února 1948. Byla prolomena. Nezávislé soudy jsou rozhodně nezávislé na expertních stanoviscích „renomovaných“ právníků, a někdy jsou podle právních expertů nezávislé i na zákonech.

S Václavem Klausem je možné nesouhlasit, ale není možné ho podezírat z lehkovážnosti. Neshoda s jeho politickou orientací nesmí vést k prostoduché zásadě, že správný směr je vždy ten opačný, než ukazuje Václav Klaus. Jeho argumenty vždy stojí za důkladné zvážení. Teprve pak mají být přijaty nebo odmítnuty. Totéž bohužel nelze říci o 90% české politické elity. Ta se orientuje podle dojmů, intuice, zdání a pocitu bezprostřední výhodnosti. Nechce se mi vypočítávat vlastní zkušenosti z působení v zákonodárném sboru, kdy argumenty varujících nebyly slyšeny a byly neuváženě přijaty chybné právní normy poškozující zájmy těch, kteří měly být normou chráněni. Proti prolomení Benešových dekretů by se zdály malicherné.
Článek vyšel na www.prvnizpravy.cz
Více...

sobota 10. října 2009

To je Bašta…..

Dovoluji si doplnit článek Milana Daniela (Jaroslav Bašta, soudce Lynch a ministr Kohout- Český velvyslanec na Ukrajině je osobou, která mnoha zájmům evidentně překáží- http://www.blisty.cz/2009/10/9/art49341.html). Na rozdíl od autora jsem s Jaroslavem Baštou neseděl na Borech, ale ve Strakovce.
Podle Milana Daniela na Borech „nikdy neuhnul“. Na Borech jsem nebyl, ale předpokládám, že ve Strakovce je k uhýbání nesrovnatelně víc příležitostí. Motivem k uhýbání je neztratit nebo získat. Jako všude. Ve Strakovce lze neuhnutím zmařit dlouhodobé úsilí a nedosáhnout cíle v oblasti veřejného zájmu či vlastního blaha. Nebo obojí. Je obrovský tlak na kompromisy nejen každou středu nebo pondělí, ale stokrát za den sedm dní v týdnu. Nemyslím, že je to morální relativismus, ale politika je umění možného. Jaroslav Bašta neuhnul v ničem důležitém. Nebylo jeho chybou, že akce „Čisté ruce“ nemohla mít úspěch. „Co si to Zeman vymyslel? Co to je za blbost!“, rozčiloval se první místopředseda vlády Vladimír Špidla: „Čeho jsme dosáhli? Jenom toho, že nám zavřeli Ivo Svobodu!“ Po odvolání Jaroslava Bašty z funkce ministra následoval pokus o jeho kriminalizaci. Byl účelově obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Byl to kromě diskreditace především nátlak na ČSSD ze strany většinové pravicové opozice, aby ve Sněmovně nehlasovala pro vydání Ing. Ludmily Müllerové k trestnímu stíhání kvůli vytunelování nemocnice v Bruntále. Müllerová ke stíhání vydána nebyla a tak se později mohla stát senátorkou za KDÚ- ČSL a nyní při reálně hrozícím pádu této strany pod pětiprocentní hranici je čelnou představitelkou strany TOP 09.
V roce 2003 jsem soukromě navštívil Jaroslava Baštu v Moskvě. Bylo to krátce po tehdejším pokusu o jeho diskreditaci pod záminkou, že velvyslanectví v Moskvě nezvládlo proces vydávání víz a došlo prý ke korupci. Nařčení bylo účelové a nebylo nijak prokázáno. Smysl byl jasný. Jaroslav Bašta pojal svoji úlohu velvyslance jako zmocnění k úsilí o zlepšování politických a obchodních vztahů s touto významnou velmocí. Je velmi pracovitý. S nadšením hovořil o dosažených výsledcích. Právě ty zřejmě byly důvodem k pokusu o jeho odvolání. Snaha o konfliktní vztah s Ruskem není ze strany jistých kruhů ničím novým.
Současné události byly ze strany Jaroslava Bašty minulý týden popsány v pořadu „Otázky Václava Moravce“ nanejvýš věrohodně. Jde o novou diskreditační kampaň. Neohebný a nestlačitelný Bašta zase někomu překáží.

vyšlo v Britských listech

Více...

čtvrtek 8. října 2009

Ihned proti vám- lží a mystifikací

Noviny už čtu jen velmi zřídka. Většině lidí, které mám rád bych takový postup schvaloval jako mentálně hygienické opatření. V mém případě škody z čtení novin nehrozí. Proti záplavě lží jsem odolný, možná až otrlý. Z novin se o realitě mnoho nedovíme, ale přesvědčíme se, jaká je objednávka na manipulaci veřejnosti. V této oblasti už dlouho není nic nového.
Prakticky všechna média aktivně či pasivně (filtrací informací a komentáři začasté předstírajícími, že jde o zpravodajství) straní pravici. Není to překvapující, jejich vlastníci sdílí pravicové zájmy. Většina novinových komentářů je jen doplňkem kampaně ODS „ČSSD proti Vám“. Ta je jistě účinná pokud argumenty vypadají aspoň na první pohled věrohodně. K druhému pohledu nemá veřejnost až na výjimky příležitost, protože popisovaným problémům většinou nerozumí a nemá možnost si pravdivost ověřit. Někdy to ovšem média trochu přepísknou a uvádějí lži natolik zřejmé, že zpochybňují samy sebe jako zdroj a tím znehodnocují svoji investici. Je tomu tak v případech, kdy stačí znát jen to, co je evidentním faktem a co není třeba ověřovat.
Je tomu tak například v případě internetového serveru IHned, který 5. října otiskl článek „Socialisté chtějí do voleb vládnout přes parlament“ (autor: Petr Weikert). Ten se rozohňuje nad troufalostí sociální demokracie při mírnění dopadů úsporných balíčků na nejchudší občany:
„Uvést v život Paroubkovy nápady by stálo přibližně sedmnáct miliard korun. Na sedm miliard by vyšlo omezení zdravotnických poplatků, zhruba stejně by pak stát vydal na třinácté důchody. Tři miliardy by pak stála nemocenská.“
Nejde ani tak o to, že výdaje do sociálních výdajů by se ihned promítlo do příjmů maloobchodu, neboť chudí lidé žijí z ruky do úst, ale především o zjevnou lež, že omezení zdravotnických poplatků by se promítlo do státního rozpočtu. Jde o výdaje jednotlivců, nikoli veřejné výdaje. Stát se nikterak nezavazuje, že uhradí poplatky ze státního rozpočtu. Platby v lékárnách jdou do čistého zisku majitelů lékáren a nijak se nepromítají do kvality podávání krabiček přes pult zvaný „tára“. Platby u ambulantních lékařů zvyšují zisky ambulantních lékařů a nijak se nepromítají do kvality jejich práce. Za dvouminutovou návštěvu se platí stejně jako za hodinovou, takže čím rutinnější a jednodušší výkony, tím větší „vejvar“. Že by to vedlo k omezení návštěv? Pacient přijde tím častěji, čím častěji je zván. Platby v nemocnicích tvoří 1- 3% příjmů. Do kvality se promítnout mohou, avšak v míře 1- 3%. Žádný zákon neukládá pojišťovnám v případě zrušení poplatků nahrazovat v platbách pojišťoven vzniklou ztrátu. Platit poplatky není zákonem uloženo ani státu, nejde o mandatorní výdaj. Když se rozhodl ztrátu zdravotnickým zařízením nahrazovat středočeský hejtman, to bylo povyku! Je to prý protizákonné.
Takže kde jsou ty veřejné výdaje 7 miliard? Možné odpovědi jsou dvě. Buď pan Weikert prostě lže a serveru IHned to nevadí, nebo je pan Weikert hlupák a serveru Ihned to nevadí. Nebo platí obojí. Nebo je to dokonce objednávka?
Článek vyšel na www.prvnizpravy.cz
Více...