MUDr. Ivan David, CSc. otevírá 1. února 2010 svoji internetovou stránku.

Původní zanikla v roce 2008, když zkrachovala firma , která poskytovala tuto službu.

Proč kandiduji? Co mohu nabídnout?

28. 3. 2013

Za "normálních okolností" by mne ani ve snu nenapadlo kandidovat na funkci předsedy Psychiatrické společnosti ČLS J.E.Purkyně. Podpořil bych profesora či profesorku zasluhujícího úctu pro úspěchy na poli vědy. Taková funkce by zpravidla měla být vyvrcholením akademické kariéry.

Jenže situace je čím dál nenormálnější. Ohroženy jsou samotné základy nikoli psychiatrie jako vědy, ale fungování péče o duševně nemocné. Po mnoha vyspělých západních zemích nyní vážně hrozí i v ČR uplatnění snah na jedné straně ušetřit výdaje na potřebnou adekvátní péči, na druhé straně prosadit bizarní ideologii.

Proto jsem přistoupil na návrh několika kolegů a kolegyň a přijal nominaci. Nabízím zkušenost v lůžkové i ambulantní péči, v psychiatrickém výzkumu i v postgraduálním vzdělávání, v řízení významného ústavu, v zastupitelských i v exekutivních funkcích veřejné správy a dobrou orientaci v systému péče o duševně nemocné v ČR i v zahraničí. Nabízím svoji iniciativu a tvořivou práci. Neuhýbám a nenechám se korumpovat.


Články, glosy, dokumenty a další údaje lze bezplatně uveřejňovat v jiných médiích s uvedením autora. Zkrácení jen se souhlasem autora.Texty, u nichž je uvedeno, kde byly publikovány, je možno uveřejňovat jen se souhlasem média, v němž byly publikovány.


sobota 10. října 2009

To je Bašta…..

Dovoluji si doplnit článek Milana Daniela (Jaroslav Bašta, soudce Lynch a ministr Kohout- Český velvyslanec na Ukrajině je osobou, která mnoha zájmům evidentně překáží- http://www.blisty.cz/2009/10/9/art49341.html). Na rozdíl od autora jsem s Jaroslavem Baštou neseděl na Borech, ale ve Strakovce.
Podle Milana Daniela na Borech „nikdy neuhnul“. Na Borech jsem nebyl, ale předpokládám, že ve Strakovce je k uhýbání nesrovnatelně víc příležitostí. Motivem k uhýbání je neztratit nebo získat. Jako všude. Ve Strakovce lze neuhnutím zmařit dlouhodobé úsilí a nedosáhnout cíle v oblasti veřejného zájmu či vlastního blaha. Nebo obojí. Je obrovský tlak na kompromisy nejen každou středu nebo pondělí, ale stokrát za den sedm dní v týdnu. Nemyslím, že je to morální relativismus, ale politika je umění možného. Jaroslav Bašta neuhnul v ničem důležitém. Nebylo jeho chybou, že akce „Čisté ruce“ nemohla mít úspěch. „Co si to Zeman vymyslel? Co to je za blbost!“, rozčiloval se první místopředseda vlády Vladimír Špidla: „Čeho jsme dosáhli? Jenom toho, že nám zavřeli Ivo Svobodu!“ Po odvolání Jaroslava Bašty z funkce ministra následoval pokus o jeho kriminalizaci. Byl účelově obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Byl to kromě diskreditace především nátlak na ČSSD ze strany většinové pravicové opozice, aby ve Sněmovně nehlasovala pro vydání Ing. Ludmily Müllerové k trestnímu stíhání kvůli vytunelování nemocnice v Bruntále. Müllerová ke stíhání vydána nebyla a tak se později mohla stát senátorkou za KDÚ- ČSL a nyní při reálně hrozícím pádu této strany pod pětiprocentní hranici je čelnou představitelkou strany TOP 09.
V roce 2003 jsem soukromě navštívil Jaroslava Baštu v Moskvě. Bylo to krátce po tehdejším pokusu o jeho diskreditaci pod záminkou, že velvyslanectví v Moskvě nezvládlo proces vydávání víz a došlo prý ke korupci. Nařčení bylo účelové a nebylo nijak prokázáno. Smysl byl jasný. Jaroslav Bašta pojal svoji úlohu velvyslance jako zmocnění k úsilí o zlepšování politických a obchodních vztahů s touto významnou velmocí. Je velmi pracovitý. S nadšením hovořil o dosažených výsledcích. Právě ty zřejmě byly důvodem k pokusu o jeho odvolání. Snaha o konfliktní vztah s Ruskem není ze strany jistých kruhů ničím novým.
Současné události byly ze strany Jaroslava Bašty minulý týden popsány v pořadu „Otázky Václava Moravce“ nanejvýš věrohodně. Jde o novou diskreditační kampaň. Neohebný a nestlačitelný Bašta zase někomu překáží.

vyšlo v Britských listech