MUDr. Ivan David, CSc. otevírá 1. února 2010 svoji internetovou stránku.

Původní zanikla v roce 2008, když zkrachovala firma , která poskytovala tuto službu.

Proč kandiduji? Co mohu nabídnout?

28. 3. 2013

Za "normálních okolností" by mne ani ve snu nenapadlo kandidovat na funkci předsedy Psychiatrické společnosti ČLS J.E.Purkyně. Podpořil bych profesora či profesorku zasluhujícího úctu pro úspěchy na poli vědy. Taková funkce by zpravidla měla být vyvrcholením akademické kariéry.

Jenže situace je čím dál nenormálnější. Ohroženy jsou samotné základy nikoli psychiatrie jako vědy, ale fungování péče o duševně nemocné. Po mnoha vyspělých západních zemích nyní vážně hrozí i v ČR uplatnění snah na jedné straně ušetřit výdaje na potřebnou adekvátní péči, na druhé straně prosadit bizarní ideologii.

Proto jsem přistoupil na návrh několika kolegů a kolegyň a přijal nominaci. Nabízím zkušenost v lůžkové i ambulantní péči, v psychiatrickém výzkumu i v postgraduálním vzdělávání, v řízení významného ústavu, v zastupitelských i v exekutivních funkcích veřejné správy a dobrou orientaci v systému péče o duševně nemocné v ČR i v zahraničí. Nabízím svoji iniciativu a tvořivou práci. Neuhýbám a nenechám se korumpovat.


Články, glosy, dokumenty a další údaje lze bezplatně uveřejňovat v jiných médiích s uvedením autora. Zkrácení jen se souhlasem autora.Texty, u nichž je uvedeno, kde byly publikovány, je možno uveřejňovat jen se souhlasem média, v němž byly publikovány.


čtvrtek 19. listopadu 2009

Kritika textu Miroslava Prokeše

• Pád totalitních režimů sovětského typu před dvaceti lety včetně bývalého Československa znamenal zásadní historický milník a zároveň unikátní příležitost k budování skutečně demokratické společnosti založené na dodržování lidských práv, úctě k člověku a řešení konfliktů mírovými prostředky.
Žádnou příležitostí nebyl, protože nikdo připravený o něco takového neusiloval. Nebyla žádná schopná organizace. Na vše stačili špatně organizovaní disidenti s pokryteckým moralizováním a Klaus, který nabídl program, jakmile vznikly rozpaky, kudy se vydat. Smozřejmě ke světlým zítřkům. Klaus ukázal kudy a vzbudil nadšení.
• Počáteční jednota a odhodlání české společnosti začít novou svobodnou kapitolu jejího života byly brzy oslabeny nastupující politickou reprezentací, která nastolila kurs země směrem k neoliberálnímu kapitalismu se všemi z toho vyplývajícími politickými a zejména ekonomickými důsledky. Žádná "česká společnost" nebyla k ničemu odhodlána. Jako vždy čekali chudáci na sliby od nové reprezentace. Stačily jim sliby, že budou více spotřebovávat ("svobodný rozvoj"), stejně jako 1948. Klaus byl připraven a lidé čekali na blahobyt (Gottwald byl připraven a lidé čekali na blahobyt).
• K této špatně zvolené a sociálně necitlivé transformační cestě se přidávala stále větší korupce prostupující celou společností, arogance politické elity, minimální vymahatelnost práva apod. To jsou vše velmi vhodné nástroje na uskutečnění neoliberálních ideálů, žádné omyly nebo selhání. Společnost, jejíž většina si před dvaceti lety nepředstavovala změnu režimu jako návrat (restauraci) kapitalismu volné konkurence, začala v důsledku prohlubujících se ekonomických a sociálních rozdílů mezi lidmi a právní nejistotě propadat ve stále větší míře skepsi a ztrátě iluzí o přechodu k demokracii. "Společnost" čekala na sliby a dostala je. Jestli se někdo diví, znamená to, že nic nechápal a nechápe dosud. Nikdy jsem slibům neuvěřil, proto se dnes ničemu nedivím.
• Tento stav a špatná společenská atmosféra nadále trvají a prohlubují se. Původní optimistické předpoklady, (nešlo o "předpoklady", ale o sliby) že naše země za dvacet let po roce 1989 bude již plně transformovanou demokratickou zemí a „zpět“ v Evropě se nenaplnily nebo pouze formálně. Transformovaná je a to podle neoliberálního konceptu a "v Evropě" je, a Evropa se mění podle neoliberálního konceptu, protože jí v tom nikdo nepřekáží. Prosazení "Lisabonu" je pro to vhodným nástrojem. V důsledku pokračujícího odcizení sféry politiky a státní správy od občanů stále více lidí podléhá nihilismu a pocitu marnosti. To je nesmysl, ti kteří dnes nespotřebovávají tolik, kolik si tehdy představovali jsou zklamáni. Pozdě pochopili čemu aktivně nebo pasivně napomáhají.
• Společensko-ekonomický systém v dnešním tzv. „vyspělém“ světě včetně ČR, založený na pouhém výkonu a konzumu nedokáže a nechce nastolovat a řešit skutečné problémy dneška – pokračující zbrojení a války, bídu a hlad většiny obyvatel planety, rapidně se zhoršující životní prostředí atd. To je pravda, a také nikdo není připraven "nastolovat" a "řešit", dokonce skoro nikdo není připraven "chápat" a proto nejsou podmínky pro "nastolení" a "řešení", tedy politický tlak. Mnoho lidí čumí, jak se svět řítí do záhuby, většina spotřebovává kolik může a ničeho si nechce všímat.
• Současný politický systém a prvky, které ho naplňují – tj.politické strany, politici – nejsou schopni a ochotni vést společnost k zásadní změně života společnosti a životnímu způsobu směrem k přímé demokracii, trvale udržitelnému životu, úplnému odzbrojení a skutečné úctě k člověku, jako jediné naději pro přežití naší planety. Strany reagují různě citlivě na měnící se společenskou situaci. Přirozeně je zajímají jen zájmy, které jsou schopni pochopit jejich voliči (zejména potenciální). Nevoliči je samozřejmě nezajímají. Někteří politici by byli schopni a ochotni, ale nebudou to dělat, pokud voliči nebudou schopni chápat jejich snahu a tedy se nebudou moci o ně opřít. Problém není v politicích, ale v občanech (dobře manipulovaných médii). (Opět připomínám Plechanova.)
• Vyzýváme proto ve dnech dvacátého výročí událostí spojených s obrovskými nadějemi a očekáváními, které se naplnily jen částečně nebo vůbec, českou politickou scénu a spoluobčany k novému začátku založenému na obnovení dialogu mezi politiky a občany, přímé demokracii, vzájemné úctě mezi lidmi, toleranci a dodržování zákonů. Vyzývat občany nepřipravené něco chápat je ztráta času.

Ivan David